Je to rovnocenný vztah nebo vás nenápadně ovládá?
Vztah bez uplatňování vlivu není vztahem. Jakýkoli vztah mezi dvěma lidmi - partnerský, přátelský, sourozenecký, pracovní, sousedský, vztah mezi rodičem a dítětem ... - je definován mírou vzájemného vlivu. Pokud rezignujeme na vliv na kohokoli, koho známe, říkáme tím onomu člověku "Nezajímáš mě, jsi mi lhostejný." Pokud si přejeme eliminovat vliv nějakého člověka na sebe, říkáme mu tím vlastně totéž.
Podvědomě tedy počítáme s tím, že někdo, na kom nám aspoň trochu záleží, na nás uplatňuje určitou míru vlivu. Dítě podvědomě chápe, že rodič má právo ho usměrňovat, zaměstnanec uznává, že zaměstnavatel na něj má oprávněné požadavky, manžel zase rozumí tomu, že jeho manželka si přeje, aby nějak působil na své okolí.
Přímé a nepřímé nástroje vlivu
Nástroje tohoto přirozeného vlivu jsou různorodé. Některé jsou nám vcelku příjemné, některé nám vadí, ale smiřujeme se s nimi. Proti některým se bouříme. Dají se však vždy charakterizovat jako PŘÍMÉ a my je jako takové vnímáme. Rodič zvýší na dítě hlas a ono na to nějak reaguje. Zaměstnavatel nám zvedne osobní ohodnocení a my díky tomu víme, že o nás nechce přijít. Muž přinese ženě květiny a žena vnímá - záleží mu na mě.
Existují však specifické nástroje vlivu, které můžeme označit jako NEPŘÍMÉ a které mezi ostatními mají určitou výjimečnou pozici. Ti, kdo s nimi pracují, si nepřejí, aby "adresát" tyto nástroje rozpoznal nebo aby je dokázal přesně definovat.
Důvod, proč tomu tak je, spočívá v tom, že cíle, kterých manipulátor pomocí těchto nástrojů dosahuje, jsou extrémně sobecké. Tato míra sobectví, přesněji řečeno zla, je tak velká, že kdyby k dosažení těchto cílů zvolil přímé nástroje, nefungovaly by. Člověk vůči, kterému by je použil, by je snadno rozpoznal. Proto musí být zvoleny nástroje nepřímé, tedy takové, které sobecký úmysl zakrývají nebo zamlžují.
Uvedu vám příklad.
Sourozenci Aleš a Simona - komunikace přes čáru
Aleš volá své o něco mladší sestře Simoně a ptá se jí, jak se mají rodiče. Zvláštní kontext tohoto dotazu spočívá v tom, že ani on ani jeho sestra s rodiči už dávno nebydlí a před tímto telefonátem nebylo dohodnuto ani nijak jinak známo, že by Simona měla rodiče v nějakém nedávném termínu navštívit.
Simona je touto příjemně položenou otázkou zaskočena a začne do telefonu trochu koktat. Ví, že navštěvovat rodiče by měla, ale poslední dobou toho bylo tolik. Změny v práci, nemocné děti. Co má bráchovi říct? Začne tedy vysvětlovat, proč tam teď nějaký čas nemohla jet, ale že jim pravidelně každý týden telefonuje a chystá se je co nejdřív navštívit. Aleš trpělivě poslouchá a pak řekne něco v tomto smyslu: "Víš, já jsem tam teď byl, a myslím, že taťka na tom není moc dobře. Ale to nic, tak přeju, ať se děti brzo uzdraví a měj se."
Právě jsme byli svědky použití nepřímého nástroje vlivu jednoho sourozence na druhého. Pokud k podobným komunikacím dochází opakovaně, můžeme si být jisti, co je ze strany Aleše jejich cílem. Za maskou hodného bráchy se skrývá šelma, jejíž zuby se zatínají čím dál hlouběji a nedobrý psychický stav jeho sestry je v konečném důsledku potravou číslo jedna tohoto manipulátora.
Jaký je rozdíl mezi uplatňováním vlivu a manipulací
Vztah bez vlivu není vztahem. Pokud však někdo na nás používá podprahové metody vlivu, jak jsme ukázali ve výše uvedeném telefonátu, pak se již nenecháváme pouze ovlivňovat. Dovolujeme tomu člověku, aby s námi manipuloval.
Pro manipulaci ve vztahu je typické, že u "příjemce" vyvolává podobně jako u Simony velmi specifické pocity. Jaké jsou to pocity a jaké nepřímo používané nástroje vlivu vztahových manipulátorů je vyvolávají? A proč vlastně k takovým toxickým vztahům dochází? Otázek je hodně a je dobře, že na ně hledáte odpovědi.
Máte už od nás PDF 40 znaků manipulativního chování, prostřednictvím kterého si můžete ověřit, zda jste ve vztahu s člověkem se sklony k manipulaci? Pokud ne, můžete si ho stáhnout tady:
