David
Hello David,
posílám několik námětů, o kterých si můžete povídat s Kristýnkou.
Především, má 3 sourozence, dva jsou již dospělí a nebydlí s námi. Starší sestra je vdaná v Ostravě. Starší bratr zůstal bydlet a pracovat v Praze. My jsme se jako rodina před půl rokem dočasně vrátili na Vysočinu. Kiki má mladšího brášku. Ten moc rád hraje Minecraft. Oba v poslední době podobně jako já hrají onlain hru Big Farm.
Kiki právě má neštovice, ale má to docela klidný průběh. Snáší to dobře. Kvůli svému hendikepu brzy bude absolvovat intenzivní neurorehabilitační pobyt nedaleko Prahy. Těší se, protože už ho jednou absolvovovala a ví co jí čeká.
Kiki miluje svého křečka. Má k němu mimořádný vztah a on k ní také. Je u ní velmi klidný a dokáže zůstat v její ruce v klidu několik desítek minut.
Kiki donedávna neměla ráda matematiku. Nešla jí a stále zůstával na úrovni 1. třídy. Nedávno jsme ale přešli na metodu profesora Hejného a matematika najednou začala Kiki bavit. Ze školních předmětů má ale nejraději angličtinu. Nebojí se mluvit. Mluvíme spolu, ale je už na úrovni, že bych ji mohl nechtěně učit nesprávné fráze a výslovnost. Proto potřebuje dobrého učitele.
Kolik ta lekce stojí?
Můj manžel vyrůstal v dětství jen s mámou (bez otce, který zůstal se svojí první rodinou a o svého nejmladšího nemanželského syna nejevil moc zájem). Na základě několikaletého zkoumání se domnívám, že má manžel narcistickou poruchu osobnosti (vyvolanou nezájmem otce) a chová se manipulativně (19+5 znaků - jak jsem uvedla výše). Věřím ale, že si to neuvědomuje a proto je mi ho i líto, když si uvědomím, že vlastně trpí a že souvislosti a důvody mého odchodu asi nepochopí až k němu jednou dojde. Zároveň jsem ale dospěla k názoru, že pokud sám nebude chtít na sobě něco změnit (a nic nenasvědčuje tomu, že by na sobě chtěl pracovat), bude se situace jen dále zhoršovat (což už postupem doby pozoruji).
Dokud byly děti malé, měli jsme celkem pěkné manželství. Zpětně si ale uvědomuji, že jsem se mu ve všem přizpůsobovala a svoje názory nahlas neříkala. Snažila jsem se vždy vycítit, co má být "správně" (tj. jeho preference) a podřídit se tomu. Momentálně jsou děti v pubertě (17 a 14 let) a s manželem mají časté konflikty. I já jsem se posunula k tomu, že si dovolím s manželem někdy nesouhlasit a hájit děti. Manžel se pak rychle urazí a vyčítá nám, že se s námi nedá žít ("to žádný normální člověk nemůže vydržet..."). Prosazuje vždy jen svůj pohled na danou věc a ponižuje členy rodiny vč. své matky (vychází z toho, že si respekt musí zasloužit, ale ona se tak nechová a žádný chlap s ní nevydrží) a dětí (běžná slova jsou: "ty jsi nemožná, to je ignorance, praktická natvrdlost, tady je to jako ve zvláštní škole" ap. - obě děti přitom studují 8leté gymnázium).
Jsem už vpodstatě rozhodnutá časem od manžela odejít, ale s načasováním váhám kvůli dětem - aby to pro ně byl co nejmenší stres.Zároveň mám obavu, aby některá z dcer nepřejala manipulativní techniky nebo naopak se nestala zranitelným empatikem. Mohu je ochránit svým vzorem až začnu víc používat kontramanipulativní techniky? Zatím se mi to moc nedaří.
Dokud byly děti malé, měli jsme celkem pěkné manželství. Zpětně si ale uvědomuji, že jsem se mu ve všem přizpůsobovala a svoje názory nahlas neříkala. Snažila jsem se vždy vycítit, co má být "správně" (tj. jeho preference) a podřídit se tomu. Momentálně jsou děti v pubertě (17 a 14 let) a s manželem mají časté konflikty. I já jsem se posunula k tomu, že si dovolím s manželem někdy nesouhlasit a hájit děti. Manžel se pak rychle urazí a vyčítá nám, že se s námi nedá žít ("to žádný normální člověk nemůže vydržet..."). Prosazuje vždy jen svůj pohled na danou věc a ponižuje členy rodiny vč. své matky (vychází z toho, že si respekt musí zasloužit, ale ona se tak nechová a žádný chlap s ní nevydrží) a dětí (běžná slova jsou: "ty jsi nemožná, to je ignorance, praktická natvrdlost, tady je to jako ve zvláštní škole" ap. - obě děti přitom studují 8leté gymnázium).
Jsem už vpodstatě rozhodnutá časem od manžela odejít, ale s načasováním váhám kvůli dětem - aby to pro ně byl co nejmenší stres.Zároveň mám obavu, aby některá z dcer nepřejala manipulativní techniky nebo naopak se nestala zranitelným empatikem. Mohu je ochránit svým vzorem až začnu víc používat kontramanipulativní techniky? Zatím se mi to moc nedaří.